Komentář k trhům 2021-4Q

Vývoj na trzích

Těžba surovin a výroba energií se po útlumu v počátcích pandemie rozbíhá pomalu a nedokáže uspokojit poptávku rychle rostoucích ekonomik. To je hlavní příčina vysokých cen komodit a energií, které v posledním čtvrtletí roku 2021 trápily světovou ekonomiku. Koncem roku se však objevily první známky konsolidace cen a globální oživení v delším horizontu by tímto nemělo být ohroženo.

Obrázek na finančních trzích se nijak zásadně nezměnil, pokračovaly hlavní trendy doprovázené krátkodobými korekcemi. Pod drobnohledem investorů přitom byla především dvě témata – vývoj pandemie covid-19 a očekávaná inflace.

Na akciových trzích opět dominovaly rozvinuté trhy, v závěru roku jsme dokonce zažili tzv. „Santa Claus rally“, což je termín používaný investory pro výrazný růst akcí v posledním obchodním týdnu prosince. Americký index S&P 500 posílil během čtvrtletí dokonce o více než 10 %. Růst byl ovšem několikrát přerušen krátkodobými propady, výrazný byl především dočasný pokles v reakci na novou mutaci omikron covid-19. Akcie na rozvíjejících se trzích tradičně zaostávaly.

Výnosy a tedy i ceny dluhopisů víceméně stagnovaly, nicméně trhy vykazovaly zvýšenou nervozitu kvůli nejistotě ohledně budoucí inflace. To se projevovalo velkou citlivostí trhů na zprávy centrálních bank ohledně jejich plánů při boji s inflací.

Americký dolar nadále posiloval, což obvykle neprospívá zlatu. To si i přesto v posledním čtvrtletí vedlo dobře a posílilo. Během uplynulého roku se tak drželo na historicky vysoké hodnotě při vysoké volatilitě. Investoři zjevně mají zájem o tento drahý kov, který standardně slouží jako pojistka proti turbulencím na trzích ostatních aktiv.

Výhled

Světem obchází strašidlo inflace. Tato parafráze klasika přesně vystihuje hlavní faktor, který ovlivní vývoj v novém roce. Pandemie Covid-19 způsobila nárůst inflačních tlaků ve dvou směrech.

Na straně nabídky ekonomické restrikce výrazně narušily globální i lokální dodavatelsko-odběratelské vztahy a rovněž přispěly k energetické krizi. Na straně poptávky se projevují důsledky fiskální a monetární podpory oživení. Jednotlivé vlády prostřednictvím rozpočtových deficitů a centrální banky pomocí nákupů finančních aktiv doslova pumpovaly peníze do svých ekonomik. Panuje shoda, že problémy na straně nabídky budou spíše dočasné, kdežto nafouknutá peněžní zásoba představuje dlouhodobější problém.

Jak vidí budoucnost hlavní hráči? Vlády sice deklarují snahu konsolidovat deficitní státní rozpočty, ale jejich motivace nebude jednoznačná. Zvýšená inflace totiž pomáhá snižovat poměr dluhu k HDP. Obrovská odpovědnost proto leží především na centrálních bankách, které jsou nezávislé a řeší velké dilema. Hrozba inflace je nutí utáhnout monetární politiku, což ale může ohrozit ekonomické oživení, případně přivodit recesi. Ukazuje se, že časování opatření nebude jednotné. Razantní zvyšování úrokových sazeb již zahájily centrální banky ve středoevropských zemích s vlastními měnami v čele s ČNB. Americký Fed urychlil útlum nakupování aktiv a avizoval zvyšovaní úrokových sazeb v průběhu příštího roku. Naproti tomu evropská ECB pravděpodobně zůstane umírněná, byť i ona na prosincovém zasedání oznámila snižování objemu nákupů v rámci programu PEPP. Centrální bankéři postupně opouští příběh o dočasné inflaci a investoři se musí připravit na delší období vyšších úrokových sazeb.

Co to znamená pro finanční trhy? Pokud centrální banky úspěšně zvládnou svoji nelehkou úlohu, můžeme zůstat mírnými optimisty. Oživení bude pokračovat a akciové trhy mají šanci dále posilovat především díky rostoucí ziskovosti firem. Dalším korekcí v trendu se ale pravděpodobně nevyhneme.

V každém případě bude první měsíce roku doprovázet zvýšená nejistota, na druhé straně se objeví příležitosti pro výběr investičních příležitostí s nadprůměrnou výkonností.